Jak spravovat osobní finance

06.01.2013 18:30

 

Není člověka, který by neměl nějaké peníze a nevěděl, jak je rychle utratit. Principu směny se učíme již od raného dětství. Není však umění utratit peníze, ale efektivně s nimi nakládat je věc úplně jiná. Peníze totiž nejsou cíl našeho snažení, ale vždycky budou jen prostředkem k dalším věcem, které potřebujeme nebo si přejeme. Skutečné potřeby a přání jsou věci, které občas každý z nás zaměňuje a pokud je to příliš často, může se stát, že se v lepším případě zamotáme do života od výplaty k výplatě a v tom horším případě můžeme sklouznout do dluhové spirály a časem začít vytloukat klín klínem tím, že si budeme půjčovat na splácení půjček.

 

Všechny dluhy však nejsou špatné. Obecně bychom si měli před každým zadlužením zodpovědět otázku, zda doba životnosti toho, na co si chceme půjčit, bude delší, než doba splácení dluhu samotného. Takovým dobrým dluhem pak může být například hypotéka. I když ne vždy platí, že bydlet „ve vlastním“ je výhodnější než bydlet v podnájmu. Často vlastní bydlení s sebou přináší další povinnosti a náklady, o kterých se nájemníkovi ani nezdá. A také jestli si někdo myslí, že pokud je v naší zemi skutečně jen on pánem své nemovitosti, ať si zkusí nezaplatit daň z nemovitosti a finanční úřady ho vyvedou rychle z omylu. Proto vše, co se točí okolo peněz, se musíme snažit brát skutečně zodpovědně a na své peníze být velmi opatrní. Přeci nám dalo spoustu práce, abychom si tu svou výplatu zasloužili. Myslíte si ale, že pokud vy jste se tak nadřeli, tak je správné své peníze nechat ležet ladem a neposlat je také „do práce“?

 

          INVESTIČNÍ PYRAMIDA

 

K tomu, abychom ale vůbec  mohli přistoupit k takovému kroku a rozhodli se investovat je potřeba nejdřív nemít dluhy. Těžko totiž budeme hledat investici, která nám vyrovná RPSN na kontokorentu. Pokud tuto základní podmínku máme splněnou a naše výplata nám stačí na živobytí, tak můžeme přemýšlet dále. Bez ohledu na to, kolik kdo z nás vydělává a jaký má momentální životní standard, je mnohdy časté, že každý je účastníkem onoho „krysího závodu“, o kterém píše Robert Kyosaki a žije tak od výplaty k výplatě. Zkuste si představit, že z vaší výplaty byste si každý měsíc odložili alespoň desetinu. Jak by vám bylo? Zvládli byste tuto finanční újmu a dokázali byste se tímto způsobem uskromnit? Pokud je vaše odpověď kladná, tak můžete v klidu číst dále, co dál s ušetřenými penězi.

Podle toho v jaké životní etapě se nacházíme a zda jsou na nás finančně závislé další osoby, či jaké jsou naše jiné závazky, bychom měli mít k dispozici hotové peníze, a to tak rychle, jak si pro ně stihneme doběhnout do bankomatu anebo sáhnout pod matraci. Kolik to ale je, to je věc, nad kterou je potřeba se poprvé více zamyslet. Jste-li mladí, svobodní, bez velkých finančních závazků, mělo by vám tak tímto způsobem vystačit tolik, abyste dva až tři měsíce dokázali vyjít bez jakýchkoliv jiných příjmů. Tuto částku si v hlavě zkuste nastavit jako svou pomyslnou nulu na běžném účtu a pokud ji náhodou překročíte do mínusu, dlužíte pouze sami sobě a to bezúročně. Tehdy se už začněte uskromňovat, stejně jako kdybyste museli platit nějaké bance. Čím jste starší, tím se tato suma zvyšuje, avšak vzhledem k dalším krokům níže, bychom neměli přesáhnout dobu šesti měsíců. Půl roku je totiž již dostatečně dlouhá doba, abychom stihli získat peníze z našich méně likvidních finančních rezerv, avšak tyto krátkodobé produkty již mají nějaký lepší výnos, který nám minimálně zčásti pokryje inflaci. Průměrná inflace za rok 2012 byla 3,3%.

To znamená, že bychom velmi těžko hledali standartní spořící účet, který by nám alespoň toto procento vyrovnal, aby naše hodnota peněz zůstala zachována.

 

Měli bychom proto mít v zásobě finanční prostředky v produktu s přijatelným poměrem výnosu a rizika, s vysokou likviditou, a to v takové výši, kolik bychom hypoteticky mohli mimořádně potřebovat v následujících dvou až třech letech. Mnohem lepší volbou než spořící účet je pro tyto účely například konzervativní investice do dluhopisového otevřeného podílového fondu. Pro tyto účely je vhodný kupříkladu fond Templeton Global Total Return (LU0170475312). Ve fondu tohoto typu máte velmi konzervativní přístup k riziku, peníze můžete mít všechny anebo pouze jejich část do jednoho týdne na svém účtu a přitom dlouhodobě se výnosy pohybující okolo 10% ročně díky skvělé správě fondového manažera Michaela Hasenstaba a jeho týmu.

Templeton Global Total Return Fund

 

A nyní již máme vytvořený základ, tu pomyslnou matraci pro klidné spaní, a můžeme začít hledět dále do budoucnosti na delší investiční horizont. Na dobu 5-7 let můžeme ukládat další finance do smíšených akciově-dluhopisových otevřených podílových fondů a pokud jsme rozhodnuti, že nebudeme tyto další peníze potřebovat po dobu příštích minimálně 7 let, pak už je nejlepší volbou čistě akciový fond. Čím delší investiční horizont máme před sebou, tím lépe pro nás a dokonce se budeme těšit na to, až nějaká ta krize přijde díky cost-average efektu. Taková investice nám pak při složeném úrokování a reinvestování dividend dlouhodobě může vynést okolo 12%. To je průměr například fondu Templeton Growth Fund Inc. s historií sahající do roku 1954.

Templeton Growth Fund

 

Tímto způsobem je tedy možné nejen zdravě ochránit váš majetek, porazit inflaci, ale rovněž ho zdvojnásobit za 10 let. Kromě této možnosti samozřejmě existují jiné investice a nepatří tedy mezi jediné správné způsoby. Pokud byste se rádi dozvěděli více o této problematice, kontaktujte nás zde.

 

Autor: Ing. Beno Ge

 

Napiště příspěvek do diskuze pod článkem...